notebook-and-pen-photography-1920x1200-wallpaper33461

(NE)chtěla bych být supergirl

Spoustu mých myšlenek přichází s nějakou písničkou. Nedokázala bych bez hudby třeba běhat, protože u ní přemýšlím. Poslouchám hudbu i po cestě do práce, i když to mám asi 2 minuty, ale je to pro mě důležité. Utřídím si myšlenky, některá písnička mě navnadí na celý den. Nebo když jedu v autobuse…pak najednou slyším písničku a vím, že si MUSÍM koupit nějaký pěkný blok a vypsat se z toho, než zase pojedu zpátky domů.

Písnička Supergirl je jedna z těch, kterou občas potřebuje slyšet každá z nás. A proč jsem chtěla být supergirl?

Abych mu dokázala říct, že takhle to nezvládám, že mi to ubližuje.

Abych dokázala projít kolem reklamy na voňavku Hugo Boss a nevzpomněla si na to, že takhle voněl můj muž.

Abych zvládla to, až se dozvim (a někdy fakt nechápu způsob, kterým ke mně tyhle zprávy chodí), že se mu narodilo dítě.

Abych věřila na bláznivou lásku.

Abych uměla odpouštět.

Abych odpustila sobě.

A s tím posledním se peru už rok. Moc bych si to přála a nejde to. Jestli si můžu něco přát (zpívá Ewa Farna), tak si přeji tohle.

A s tím první jsem se ještě před dopsáním tohohle článku poprala a nevím, jestli mi není hůř, než před tím. A tak vlastně nevím, jestli ta supergirl chci být za každou cenu. Vím, že jsem musela. Že by mě to jinak strhalo. Už mi začali i lidé kolem mě, včetně něj, říkat, že vypadám ustaraně. Ale někdy byste prostě raději zalezli pod peřinu a neřešili nic, ale asi by si mě to stejně našlo i pod tou peřinou. Tak teď musím doufat, že…

Pod tu peřinu jsem si nakonec vlezla, abych ten článek dopsala, možná v ní ještě zbylo kousek jeho. A vám přeji, abyste byly supergirl. Abyste se nebály postavit se tomu, co vás trápí, i když víte, že to bude strašně bolet. Držím palce vám i sobě.

1338803039414111180317

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *