Chci si pamatovat…

Chci si pamatovat všechny ty maličkosti, které pro mě rozhodně nejsou maličkostmi. Ty, díky, kterým se usmívám. Chci si pamatovat každou vteřinu posledních dní. Chci si pamatovat pocit, který mám. Chci si pamatovat tu vděčnost. Chci si to pamatovat a vyvolat, až přijde první hádka, první slzy a vztek. A strašně jsem to potřebovala napsat, abych se k tomu mohla vrátit, až se jednou naštveme, i když vím, že je to teď ještě úplně bláznivé psát.

Chci si pamatovat naši první pusu, kdy přesně na vteřinu našeho loučení začalo pršet. (A žádný letní romantický déšť, ale podzimní studený, který nás nenechal si říct víc než dobrou noc.)

Chci si pamatovat první kytku, kterou mi dal. V autě. Nečekaně při tajným výletě na procházku.

Chci si pamatovat první usínání a probouzení vedle něj.

Chci si pamatovat, když mi poprvé napsal sladké sny, i když doufám, že si to budeme čím dál častěji říkat.

Chci si pamatovat chvilky, kdy jsme si říkali své špatné vlastnosti ve strachu, že toho druhého odradíme. A odhodlání, že se to nestane.

Chci si pamatovat, když mi poprvé řekl miláčku a šmoulo.

Chci si pamatovat pondělní pocit, když jsem mu při odchodu do práce dávala pusu a on zamumlal z pod peřiny: Ty jsi moje láska

Chci si pamatovat náš první opravdový homeoffice.

Chci si pamatovat, jak mě lechtá vousy.

Chci si pamatovat náš proválený den u seriálu, protože nám nebylo dobře.

Chci si pamatovat, jak jsem se kousala do rtu, abych neřekla, co všechno k němu cítím, protože jsem úplný blázen, když to cítím teď.

Chci si pamatovat, že všechno tohle existuje. Že on tu je. A i kdyby se stalo cokoliv, děkuji za každou minutu, kdy tenhle pocit zažívám. A prosím, ať už trvá navždy….

Protože mám vážně pocit, že jsem celý život čekala na Tebe…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *