Abyste si splnili sny, potřebujete diář!

Nebo aspoň já očividně jo!

Hledala jsem něco v počítači (jako já vím co, ale byla to taková blbost, že raději napíšu něco :D) a po strašně dlouhé době zabrousila do složky Fotky 2016. A byla tam. Holka, kterou jsem byla. Manželka. A ačkoliv jsem většinou projížděla jen náhledy, bylo to tam celé. Dny, kdy jsme byli šťastní, dny, kdy jsem začala utíkat, abych si rovnala myšlenky, dny s kamarádkami, jen abych nebyla doma, fotka s nápisem „stavba povolena“, poslední dovolená, fotka bagru, selfíčko ve vybagrované díře a další se základy domu. A u toho jsem musela přestat. Na víc jsem neměla.

I když se mi vždycky při vzpomínce na to „naše poslední“ léto sevře tak nějak zvláštně srdce, tentokrát jsem byla klidnější.

Musíme být ochotni vzdát se života, který jsme plánovali, jen tak se nám dostane života, který na nás čeká. (Joseph Campbell)

Tohle jsem našla na první stránce knížce, kterou teď čtu. (Jen místo vzdát je tam sloveso zbavit, ale já to znám i takhle a víc se mi to líbí.) A když jsem tu složku s fotkami s tím svým pocitem zavírala, vzpomněla jsem si na ten citát. Všechno se to stát muselo, abych byla teď tady. S ním. A s novými sny a přáními.

Mým snem vždycky bylo cestování a jsem moc ráda, že tohohle snu jsem se nevzdala. A protože pořád píšu spíš do složky „rozepsané články“ než sem, rozhodla jsem se konečně začít psát i o cestování. S mým bývalým mužem jsme plánovali blog plný cestovatelských tipů a zážitků z našich cest, protože to byla opravdu jedna z věcí, kterou jsme milovali, a upřímně můžu říct, že cesty s ním byly perfektní, protože jsme měli úplně stejné priority, nápady, vysněná místa a všechno prostě skvěle zapadalo.

A i když už vedle sebe mám jiné cestovatelské parťáky, pořád si cestování užívám o sto šest. A letos tak nějak víc. A i když to zní zvláštně a ujetě, může za to můj diář Doller.

Na úvodních několika stranách je totiž prostor pro vaše přání a sny. A jeden z těch prostorů zní: Chci navštívit. Na konci prosince jsem si tam napsala hory, Budapešť, Irsko, Amsterdam a moře. A doufala, že zvládnu aspoň dvě. No hory jsem zvládla v lednu a zároveň rezervovala výlet do Amsterdamu na červen, v únoru jsem o jarní prázdniny zvládla Budapešť a před týdnem koupila letenky do Dublinu. Takže sny se plní, když si je napíšete.

A musím začít těmi „menšími“. V tom diáři jich totiž mám mnohem víc, osobních…tak pěkně krůček po krůčku a vy se zatím můžete těšit na moje pokusy o cestovatelskou sekci blogu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *