Dneska je mi 31. Třicet jedna. Ještě si to možná zopakuju několikrát. T ř i c e t  j e d n a. Vám, co není 31, ale míň, to přijde jako šíleně vysoký číslo, že jo? Mně taky!

Ráno jsem přemýšlela, jestli se cítím na 31. Ano i ne. Vím, že mám jiné priority. Důležité. (Budou mi připadat důležité za deset let?) Vím, že jsem ráda, když mi moji přátelé přejí hodně zdraví a štěstí, protože si to přeji i já. Ale na druhou stranu si pustím nahlas písničku a zpívám, jako kdybych měla koncert, chechtám se vtipům, co pronáší děti ve škole, až brečím smíchy a mám asi jen 3 páry jednobarevných nudných ponožek. TŘICET JEDNA.

Druhá otázka, co jsem si položila, byla, jestli jsem šťastná. Vyplynulo to z toho, že jsem si uvědomila, že jsem byla šťastná na jaře a v létě před třemi lety a nevěděla jsem to. Tak jsem přemýšlela, jak je to teď.

Nedávno na mě totiž vykouklo video z června 2017 a já tam tancovala s dětmi plná energie, a když si tuhle dobu vybavím, usmívám se. Je to celkem absurdní, když si k tomu domyslím všechny okolnosti, ale bylo to tak. Byla jsem šťastná a začínala jsem znova. Jenže, já skočila do kolotoče nesmyslného vztahu, ze kterého jsem po vyskočení okamžitě celá zoufalá skočila do dalšího. A to, jestli je také nesmyslný, už řeším dva roky.

Nechci totiž už jet na tom kolotoči. Chci vystoupit a jít vlastně pryč z celé pouti. A do teď jsem potřebovala, aby mě někdo vzal za ruku a z toho kolotoče vyvedl, ale já to přeci můžu udělat sama.  A díky tomu jsem si uvědomila, že jsem šťastná, protože vím, že ten skok je jen na mě, i když by mohl bolet. TŘICET JEDNA.

A teď proč jsem se rozhodla dneska psát. Mám narozeniny. A chtě nechtě vám přiznám jednu povrchní, sobeckou a narcistickou informaci. Ten den miluju. Né, kvůli dárkům. O ty nejde, ale o ten pocit, že jsem dneska důležitá. Podle mě by všichni lidé, co mají ten den narozeniny, měli nosit nějakou narozeninovou korunu, aby o ně mohli druzí pečovat. Já to totiž pro ostatní dělám strašně ráda, když mají narozeniny. A proto mám v sobě zakořeněné, že by se mnou měli být ti, co mě mají rádi. A čím jste starší, tím musíte přijmout fakt, že to tak nebude. Že lidi okolo vás mají svůj život, svoje starosti a nemyslí každou minutu na to, že máte narozeniny. Ani váš přítel. A tak jsem smířeně šla domů z práce, sama, a v hlavě mi šrotovalo, co si vlastně přeji, že jsem přece velká holka, co by měla umět všechno důležité chápat. TŘICET JEDNA.

Ale pak na mě skočilo na instagramu @zanormalniholky něco, co jsem jednou uložila na facebooku:

Zlato, pokud už jsi zapomněla, co si zasloužíš, nech mě Ti to připomenout…

✨Zasloužíš si někoho, kdo Tě požádá o tanec v kuchyni, zatímco vaříš oběd, nebo v týdnu večer na ulici ve městě, protože prostě proto.

✨Zasloužíš si někoho, kdo Ti pošle do práce květiny.

✨Osobu, pro kterou budeš důležitou součástí celého jeho světa, ne to tajemství, o kterým nesmí nikdo vědět.

✨Zasloužíš si, aby na Tebe ten člověk ukázal, podíval se Ti do očí a řekl TEBE! Ne aby se rozhodoval, jestli Tě má rád.

✨Zasloužíš si sobotní večer plný zábavy, ale hlavně nedělní ráno, kde chce, abys zůstala.

✨Zasloužíš si svěřovat se se vším osobě, která v Tobě nevzbudí pocit, že by ses za své pocity měla stydět.

✨Zasloužíš si někoho, kdo Ti každý večer dá pusu na čelo a řekne ‘dobrou lásko’, ne někoho, kdo bude ležet vedle Tebe, koukat do telefonu a přitom Tě nechá cítit se samotnou.

✨Zasloužíš si někoho, kdo Ti usuší slzy, ne toho, kdo Ti je způsobí.

✨Zasloužíš si prostě někoho, kdo s Tebou půjde na konec světa a nikdy Tě nenechá jít samotnou.

… a pokud tohle je to, co chceš, pak se nikdy nesmíš smířit s ničím míň.

✨Láska existuje. Spřízněný duše existujou a taky dobrý vztahy. Existujou i hádky a problémy. A děje se život a já vím, že se teď ptáš… a odpověď zní: Ano. I na Tebe to někde čeká. Jen se nesmíš smířit s ničím míň než s láskou.✨

…

♥Tohle jsem napsala sama sobě a sdílela na osobním profilu 13.12.2018. Nejsou slova, která by vyjádřila pocit, když to teď čtu a vím, že se to i navzdory mnoha názorům, jaká je to sračka, stalo realitou. Do puntíku. ♥

Když víš, víš. Nesmířit se s ničím míň! ✨

Mám ten post z facebooku uložený. A Kristýnka ho připomněla na MOJE narozeniny, když jsem zrovna přemýšlela, co dál se životem, a bylo pod tím 27 (!) komentářů. Náhody nejsou. Všechno se děje z nějakého důvodu. Kristýnko děkuji! Každé popostrčení z kolotoče, je správné. Když víš, víš…

TŘICET JEDNA